"Zvířata jsou mí přátelé a já své přátele nejím. George Bernard Shaw
Domácí zvířata v parku bydlí, jí a pracují. A ta „divoká“ vlastně také. Sdílejí spolu ohrady, bydlí pospolu. Psi s ovcemi, prasata se slepicemi. Soužití je často dynamické a prospěšné, hlídají se, hrají si a soupeří.
Většina našich zvířat je zachráněných, či darovaných. Některým sebrali zahrádku, jiné měli skončit na pekáči. Jen málo z nich jsme cíleně koupili, často u nás skončili „náhodou“.
Zvířata nejíme. Na Pastvině si mohou prožít všechna období zvířecího života, včetně stáří.
Přesto u nás nejsou jen na okrasu. Oživují celý prostor, hnojí půdu, jejich přítomnost napomáhá rozvoji biodiverzity. Vídáme u nás, například, včelky, sbírat cukr z prasečího trusu.
Prasátka a psi hlídají drůbež a králíky před dravci. Kachny sbírají slimáky. Slepice vyzobávají na volných plochách klíšťata. A pomáhají kompostovat. A spoluzakládat nová políčka. Stejně jako prasátka. Lamí bobky lze snadno sbírat, kadí na jedno místo. Morčata odpuzují ostatní hlodavce. Husy čistí „nedopasky“ a hlásí psům nebezpečí. A králíčci….ti jsou roztomilí.
Z divoké fauny na Pastvině přechodně bydlí hranostaj. A ještěrky. Jak přibývá keřů a květin, tak přibývá včel, čmeláků a motýlů. Kolik mšic, tolik slunéček. S každým kamenem nějaká ještěrka a za pařezem ježek. Největší vašnosta je u nás ovšem žížala. A kačer Karel.